Zatímco se klapský zpěv zabývá hlavně láskou a tak trochu melancholickou tématikou, když začne to skutečné halekání je povoleno vše. Také v něm najdete lásku i žertování na úkor přítomných, starodávné eposy, avšak zpěváci se nevyhýbají ani společenským aktualitám, a dokonce ani politiky.
Je to tradice lidových pěvců a satiriků, ještě z dob antiky, takže i nejstarší řecké literární dílo, Homérova Illiada a Odyssea, které tematizuje živelné válečné události, bylo nejprve zpěvem, a teprve později se stalo zapsaným dílem. Má se za to, že Charvaté, když se usadili na tomto prostoru, nacházeli a později i vzali za své určité počáteční elementy halekání a poté se tradice přenášela pouze orální cestou z generace na generaci.
